Baku – Otazníky kolem získání lukrativní zakázky na přepravu zemního plynu z ázerbajdžánských polí do Evropy jsou u konce. Šéf tamní pobočky BP potvrdil, že se společnost definitivně rozhodla pro zbývajícího zájemce – konsorcium Trans Adriatic Pipeline (TAP). O dodávky z pole Šach Deniz usiloval i konkurenční projekt Nabucco West, jeho zástupci však již dříve oznámili, že plyn z Ázerbájdžánu přepravovat nebudou.
Skupina pro těžbu v Ázerbájdžánu, tvořená britskou společností BP, norskou Statoil, ázerbájdžánským státním podnikem SOCAR a francouzským Totalem, se měla do konce června rozhodnout, kterému z obou projektů dá přednost. Konsorcium chce vyvážet od počátku roku 2019 plyn z velkého ázerbájdžánského pole Šach Deniz na hranice Turecka a Bulharska, kde se má napojit plynovod dál na západ.
Projekt TAP předpokládá výstavbu potrubí přes severní Řecko, Albánii a pod hladinou moře do jižní Itálie. Řídí jej konsorcium německé společnosti E.ON Ruhrgas, norské Statoil a švýcarské skupiny Axpo.
Společnost OMV, která vede konsorcium Nabucco West, už ve středu oznámila, že její projekt v boji o přepravu plynu z pole Šach Deniz neuspěl. „Projekt Nabucco pro nás skončil,“ řekl ve středu generální ředitel OMV Gerhard Roiss. Nevyloučil však výstavbu plynovodu k vlastnímu nalezišti plynu v Černém moři.
Přípravy na výstavbu plynovodu Nabucco začaly už v roce 2002 v rámci snahy Evropské unie o snížení závislosti na dovozu ruského plynu. Nynější Nabucco West je ale už jen zmenšenou verzí původního projektu. Ten počítal s přepravou mnohem větších objemů než těch, které bude dodávat Šach Deniz.
Jeho plynovod TANAP bude nechávat v Turecku ročně šest miliard kubíků a do Evropy bude předávat deset miliard metrů krychlových, což je zhruba roční spotřeba Polska. Akcionáři projektu Nabucco jsou vedle OMV maďarský MOL, turecký Botas, rumunský Transgaz a bulharský BEH. Plynovod měl přepravovat surovinu z Bulharska do Rakouska. OMV sdělila, že bude nyní hledat jiné možnosti, jak zajistit dodatečné dodávky plynu do Evropy.
Projekt TAP předpokládá výstavbu potrubí přes severní Řecko, Albánii a pod hladinou moře do jižní Itálie. Řídí jej konsorcium německé společnosti E.ON Ruhrgas, norské Statoil a švýcarské skupiny Axpo.
Do Evropy míří více plynu také od Gazpromu
Ruský plynárenský gigant Gazprom podle zveřejněných informací v prvním pololetí zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy o deset procent. V celém loňském roce dodávky kvůli slabé poptávce klesly o sedm procent na 138 miliard krychlových metrů. Letos chce Gazprom dodat do Evropy přes 150 miliard krychlových metrů plynu, píše agentura Reuters.
Gazprom je hlavním dodavatelem plynu pro řadu zemí ve střední a východní Evropě včetně České republiky, Polska a Maďarska. Firma disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má na vývoz této suroviny z Ruska monopol.
Šéf exportní divize Gazpromu Alexander Medvěděv již začátkem měsíce uvedl, že Gazprom v letošním roce sníží ceny zemního plynu pro své evropské zákazníky. Průměrná cena u dlouhodobých kontraktů by podle něj měla klesnout o zhruba pět až osm procent na 370 až 380 dolarů (asi 7 300 až 7 500 Kč) za 1 000 metrů krychlových.